Mapa - Tobolsk

Tobolsk
Tobolsk ( Тобольск) je sibiřské město v Ruské federaci. Leží na soutoku řeky Tobolu a Irtyše. Je centrem Tobolského rajónu v Ťumeňské oblasti. Ve městě žije 103 081 obyvatel.

Tobolsk byl založen roku 1587 17 km od hlavního města sibiřského chanátu Kašlyku. Je tak po Ťumeni druhým nejstarším ruským městem na Sibiři. Již tři roky po založení se stal Tobolsk střediskem ruské kolonizace Sibiře. To se odrazilo při správní reformě Petra Velikého, (1708) kdy se Tobolsk stal hlavním městem Sibiřské gubernie. Na tehdejších mapách bývá někdy město označováno názvem Sibiř. Ve dvacátých letech 18. století zde byli umístěni švédští vojenští zajatci, kteří do města přinesli znalosti o budování kamenných staveb (podíleli se na přestavbě Tobolského kremlu) a významně ovlivnili kulturní život města. V pozdějších dobách byl Tobolsk už jen přechodným místem pobytu vyhnanců na Sibiř. Byla zde věznice, ze které byli trestanci posíláni dále na východ (např. Dostojevskij, Solženicyn).

V r. 1743 byl Tobolsku otevřen pravoslavný seminář, od r. 1789 zde vycházely místní noviny a v r. 1810 bylo založeno gymnázium. S ruskou expanzí na východ vznikala další významná centra, která se pak stávala středisky místní správy. Tak byla v r. 1764 od sibiřské gubernie oddělena Irkutská gubernie a v r. 1782 byly od gubernie odděleny další rozsáhlé oblasti. Gubernie byla přejmenována na Tobolskou a po oddělení dalších oblastí v. r. 1804 měla přibližně rozsah dnešní Tobolské oblasti. Dalším důvodem, proč upadal význam města, byla skutečnost, že se v 19. století začaly od něj odklánět dopravní cesty, což byl faktor prosperity většiny sibiřských měst.

Během občanské války v Rusku, byl Tobolsk místem vyhnanství cara Mikuláše II. a jeho rodiny (srpen 1917 až duben 1918). Od léta 1918 do srpna 1919 spadal Tobolsk do území spravovaného Dočasnou sibiřskou vládou. Město bylo obsazeno bolševiky v r. 1919, ale v roce 1921 se stalo jedním ze středisek selského povstání na Sibiři, které bylo pacifikováno až následujícího roku. Za éry Sovětského svazu byl ve městě rozvinut průmysl, především naftový chemický kombinát, který zůstává (2011) zdejším nejdůležitějším podnikem.

 
Mapa - Tobolsk
Mapa
Google Earth - Mapa - Tobolsk
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Tobolsk
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Tobolsk
OpenStreetMap
Mapa - Tobolsk - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Tobolsk - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Tobolsk - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Tobolsk - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Tobolsk - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Tobolsk - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Tobolsk - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Tobolsk - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Tobolsk - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Tobolsk - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Rusko
Ruská vlajka
Rusko, plným názvem Ruská federace , je s rozlohou 17 098 246 km² největším státem světa. Zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. S počtem 146,1 milionu obyvatel je Ruská federace devátá nejlidnatější země na světě.

Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko, znovu Čína a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky (Spojené státy americké, USA). Území Ruska je rozděleno do 11 časových pásem a 85 samosprávných celků, z toho 22 republik.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
RUB Ruský rubl (Russian ruble) ₽ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
KV Komi (Komi language)
RU Ruština (Russian language)
TT Tatarština (Tatar language)
CE Čečenština (Chechen language)
CV Čuvaština (Chuvash language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Gruzie 
  •  Kazachstán 
  •  Mongolsko 
  •  Severní Korea 
  •  Ázerbájdžán 
  •  Čína 
  •  Bělorusko 
  •  Estonsko 
  •  Finsko 
  •  Litva 
  •  Lotyšsko 
  •  Norsko 
  •  Polsko 
  •  Ukrajina